Encyklika "Laudato si", papeže Františka
237. Zvláštní význam má účast na nedělní eucharistii. Neděle
se – podobně jako židovský šabat – představuje jako
den uzdravení vztahů lidské bytosti s Bohem, se sebou,
s druhými a se světem. Neděle je dnem Vzkříšení, „prvním
dnem“ nového stvoření, jehož prvotinou je Pánovo vzkříšené
lidství, záruka konečného proměnění veškeré stvořené
skutečnosti. Tento den navíc „ohlašuje věčné odpočinut
Zveřejňujeme nejdůležitější část z Encykliky:
237. Zvláštní význam má účast na nedělní eucharistii.
Neděle se – podobně jako židovský šabat – představuje jako den uzdravení vztahů lidské bytosti s Bohem, se sebou, s druhými a se světem.
Neděle je dnem Vzkříšení, „prvním dnem“ nového stvoření, jehož prvotinou je Pánovo vzkříšené lidství, záruka konečného proměnění veškeré stvořené skutečnosti.
Tento den navíc „ohlašuje věčné odpočinutí člověka v Bohu“.
Křesťanská spiritualita tímto způsobem integruje hodnotu odpočinku a slavení.
Lidská bytost má sklon považovat kontemplativní odpočinek za něco jalového a neužitečného a zapomíná, že tak obírá konané dílo o to nejdůležitější – o jeho smysl.
Jsme povoláni k tomu, abychom do svého konání začleňovali receptivní a nezištný aspekt, což je něco jiného než pouhá absence aktivity. Jde o jiný způsob jednání, které je součástí naší podstaty.
Tímto způsobem je lidské konání chráněno nejen před prázdným aktivismem, ale také před bezbřehou nenasytností a izolací, které vedou k výlučné honbě za osobním prospěchem.
Zákon o týdenním odpočinku ukládal zdržovat se sedmý den od práce, „aby si odpočinul tvůj býk i tvůj osel. A osvěží se syn tvé služebnice i přistěhovalec“ (Ex 23,12).
Odpočinek rozšiřuje náš pohled a umožňuje nám znovu uznávat práva druhých.
Tak den odpočinku, v jehož centru je eucharistie, šíří své světlo na celý týden a povzbuzuje nás k tomu, abychom si osvojovali péči o přírodu a o chudé.
Celá "Encyklika Laudato si" ke stažení v PDF .